Téma pro nové kolo soutěže 
Výsledky minulého kola
Síň slávy titulu MAESTRO 3D REVUE
Zpět
 

Téma pro 3. kolo

Třetí kolo velké soutěže exkluzívního elektronického magazínu 3D REVUE:

Téma: ZÁTIŠÍ S OVOCEM A ZELENINOU
Zvláštní prémie: umístit do kompozice jádro vlašského ořechu
Uzávěrka soutěže: prosinec 1999/leden 2000

Jak bylo vidět podle vysoké kvality všech prací druhého kola, lžíce není pro schopné české modeláře žádný problém. Jak jsme ale na tom s organickými tvary?

Vymodelujte kompozici s tím nejkomplikovanějším ovocem či zeleninou, jaké znáte! Zkuste zubatou žlutou kukuřici, fazolový lusk s detailně provedenými boby, květák, rozkrojený pomeranč a všechno to umístěte na korbu zelinářova pickupu! Anebo připravte botanickou expedici výstavkou exotického ovoce - tapiok a koka vedle šťavnatého batátu a sisalových vláken. Vymodelujte mrkev, jak tančí s petrželí na rockové diskotéce! Fantazii se meze nekladou.

Ti nejlepší z vás zašlou detailní pohled na jádro vlašského ořechu - jeho nepravidelná „mozková" struktura je skutečný 3D „oříšek"!
Těšíme se na Vaše příspěvky a přejeme hodně štěstí!

Go 

Výsledky 2. kola - téma: lžíce

Děkujeme všem, kteří zaslali své příspěvky do druhého kola velké soutěže 3D REVUE o titul MAESTRO 3D REVUE. Tématem tohoto kola byla lžíce. Do redakce dorazilo opět více prací a s rostoucím počtem zesílila i konkurence. Proto nebylo jednoduché vybrat finalisty.

Nakonec jsme upustili od tradičního žebříčku vítězů, všichni finalisté získávají metu nejvyšší – titul MAESTRO 3D REVUE. Každou práci jsme opatřili naším komentářem, který si neklade za cíl kritizovat, ale naopak poukázat na významná místa každé práce.

V druhém kole soutěže MAESTRO 3D REVUE získaly titul tyto práce:

David Vrubel (A/W Poweranimator, Photoshop)

„Lžíce jako od babičky“ ze 24 kt. zlata a nejlepšího stříbra a ještě k tomu jen za baťovských 99 Kč nás zaujala především precizním zobrazením jemných ornamentů a čistotou tvaru. Autor přesně vystihl i vlastnosti stříbra a zlata a citlivě provedl jejich spojení.

Povšimneme si rozdílu stínů vržených lžící a rukojetí zobrazenou v detailu vedle. Kvalita stínů uměle vrženého Photoshopem upozorňuje na méně plynulé tvary a přechody stínu lžíce, který byl vržen A/W Poweranimatorem. Krátké poučení: dávejme si pozor, když v jednom obrazu používáme několik technologií (3D versus 2D program) k dosažení stejného efektu (vržení stínu). Zatímco kdybychom si prohlíželi dva různé obrázky, rozdílu bychom si možná ani nevšimli, oba efekty v jednom obrazu spolu kontrastují.

Lžíce od babičky Davida Vrubela je jak vystřižená z nabídkového katalogu. Mnozí by ji jistě považovali za skutečnou fotografii.

Go 

Tomáš Sipos (Lightwave, Corel Xara)

Na práci „Loďka“ Tomáše Sipose se nám líbil především nápad. Scénka jak vystřižená z donkichotského románku má svou zvláštní atmosféru. Všímáme si námořníka – starý mořský vlk u kormidla již několik let brázdí nepřehlednou vodní hladinu, hledajíc vytouženou zemi.

Škoda, že námořník v celé kompozici poněkud zaniká. Abychom upřeli divákovu pozornost na starce na loďce, doporučili bychom použít lehkého bodového reflektoru (spotlight) se silně nejasným okrajem. Světlo nenásilně zvýrazní drobnou, barevně nevýraznou postavičku na lodi.

Pro vodní hladinu zvolil Tomáš velice kvalitní mapu. A ejhle, v polévkové lžíci širý oceán! Pozor však na nedostatečnou jemnost modelu lžíce v levém dolním rohu obrázku. Pozorné oko zaregistruje lomený oblouk. Toho se rychle zbavíme zjemněním modelu (Smooth anebo Subdivision).

Martin Pospíšil (trueSpace)

Martinova práce „Spadla lžička do kafíčka“ se vyznačuje perfektními texturami, výbornou volbou materiálů i dobrým nápadem. Zaujala nás realistická pěna na kávě kolem lžičky a velice dobře nastavené vlastnosti materiálu šálku. Odrazy na boku šálku přímo evokují glazovaný porcelán.

Jedna otázka na závěr? Proč je tolik 3D scén situovaných v černočerné místnosti ozářené jedním ostrým hollywoodským reflektorem?

Go 

Bedřich Helan (3D Studio Max)

„Lžíce na horkou polévku“ Bedřicha Helana je výbornou pomůckou pro všechny líné, kuřáky a líné kuřáky. Aranžmá scény přetáhne náš zrak hned na zlepšovák na lžíci – pointu scény. Mosazný motorek vrtule má kvalitně připravený materiál. Zajímavý je i viditelný předěl mezi krytem hlavy motorku a pláštěm. Malý červený vypínač ani zbytečně nekřičí, ani se v kompozici neztrácí. Lžíce má skvělý tvar i materiál. Leštěné dřevo stolu decentně odráží spodek talíře.

3DS Max si bohužel, podle našeho názoru, neporadil příliš dobře s vrženým stínem na dno talíře. Stín spíše připomíná špínu. Autor zřejmě volil mapy stínů (Shadow Maps) místo raytracovaných stínů. Chtěl se asi vyhnout nepřirozeně ostrých stínů, které jsou výsledkem raytracingu. Abychom obešli ostrost, volíme raději více světel vrhajících stín pod lehce odlišnými úhly. 3D Studio Max umí kreslit i raytracované měkké stíny (Soft Shadows).

Pozn. redakce: Až bude první prototyp hotov, doufám, že bude redakce první, kdo ochutná polévku ochlazenou bez námahy… : )

Go 

Michael Dudek (3D Studio Max)

Michael má recept, jak zachránit lidstvo před vyhynutím, až porazíme poslední strom, vysušíme poslední řeku a smrtící poušť pokryje planetu. Zachráníme se masovým budování gigantických lžic, které vytvoří srážkový stín pro životadárnou vegetaci! Anebo tu blechy tráví letní tábor? Každopádně se nám nápad velice líbil.

V další práci je třeba se zamyslet nad světlem: Když exteriér osvětluje západ slunce, všechny barvy by měly být oranžovým svitem ovlivněny. Slunce leží nízko nad obzorem, ale lžíce vrhá téměř polední stín. Je třeba si uvědomit, že lžíce položená na písku by se zřejmě na místech dotyku s povrchem trochu zabořila.

Práce Michaela Dudka, ať už oslavuje pokrok ekologie či cestovní ruch mikrokosmu, klade zásadní stavební kámen prvku „dada“, který v 3D scénách najdeme jen zřídka.

Všichni finalisté jsou oprávněni umístit na své stránky prestižní ikonu MAESTRO 3D REVUE a tímto titulem se pyšnit před svými známými. Jejich jména se zapíší do Síně slávy 3D REVUE.

Go